Propojit Prahu: současná praxe participace a vize pro její systémové zakotvení

Vznik této studie motivovala v širším smyslu nedostatečná participace obyvatel na rozvoji Prahy, respektive nedostatečné využívání přínosů participativních přístupů v rozhodovacích procesech města. Poznatky, které studie přináší, by měly sloužit ke zlepšení podmínek pro participaci v hlavním městě. Jak by se to mělo stát?

Participace se v Praze zatím vyvíjela relativně specifickým způsobem; výsledkem tohoto vývoje je vznikající ekosystém participace, který ale v sobě bohužel zahrnuje významné překážky systémového charakteru. S těmito překážkami se každodenně setkávají právě ti, kteří o zapojování veřejnosti usilují. Vedle pracovníků/pracovnic kanceláře participace IPR Praha jsou to především politici/političky a úředníci/úřednice městských částí – (de facto) koordinátoři/koordinátorky participace. Kombinací nedostatečného zázemí, chybějících odborných znalostí a dovedností, lidských i finančních zdrojů a pasivní role Magistrátu vzniká systém, který sice má určité výsledky, ale v důsledku zdaleka nevyužívá potenciál pro rozhodovací procesy města, stojí na neúměrném úsilí motivovaných představitelů/představitelek městských částí a přináší přílišná rizika pro důvěru mezi radnicemi a veřejností. Mají-li se zlepšit podmínky pro participaci v Praze, v prvé řadě je třeba problematickým aspektům současného systému dobře porozumět.

Ve studii z roku 2018 přinášíme několik pohledů na zapojování veřejnosti, které zprostředkovávají komplexní přehled o současném ekosystému participace v Praze. Čerpáme především z výpovědí těch, kdo se systémem participace v Praze přicházejí pravidelně do styku (představitelé/představitelky městských částí a experti na participaci); tyto výpovědi jsme doplnili o rozsáhlou rešerši internetových zdrojů. V analýze shrnujeme silné a slabé stránky systému participace tak, jak se projevují na úrovni městských částí i celého města a zasazujeme je do kontextu pravděpodobného vývoje agendy participace v příštích letech. Na základě analýzy identifikujeme výzvy, na které bude nutné najít odpovědi, než bude postupně vytvořen systém umožňující kvalitní plánování i realizaci procesů se zapojením veřejnosti. Na identifikované výzvy odpovídáme podrobným návrhem hlavních stavebních kamenů ideálního stavu, tedy takového, který by umožňoval maximalizovat přínosy participativních přístupů krozhodování. Upřesňujeme roli koordinátorů a koordinátorek participace a klíčové znalosti, dovednosti a postoje, které budou potřeba pro jejich práci spojenou se začleněním participace do každodenní praxe radnic.

Co se ve studii dočtete?

Zprávu otevírá přehled hlavních participativních aktivit a procesů, které vymezují hranice toho, jak dnes městské části realizují participaci v Praze. Případová studie participace v jedné pražské městské části souhrnný pohled dokresluje podrobnou analýzou současného stavu. Analýza obsahuje možnou trajektorii rozvoje participace tak, jak ji zamýšlejí představitelé/představitelky MČ, a poukazuje na význam místního kontextu pro podobu participace v praxi.

Analytickou část zprávy uzavírá kapitola Co se (ne)daří: vzorce každodenní praxe, která nabízí zevrubnou mapu silných a slabých stránek vznikajícího ekosystému participace v Praze, a to jak na úrovni městských částí, tak na úrovni celého města (respektive Magistrátu). Výsledkem analýzy současného stavu jsou také výzvy, jejichž zodpovězení by mělo předcházet dalšímu rozvoji a dozrávání systému participace v Praze. V návrhové části na ně zpráva reaguje formulací možné vize pro využívání participace a nastíněním rolí koordinátorek a koordinátorů participace a jejich týmů.

Kapitola o trendech v participaci zasazuje do širšího kontextu současný stav participace v Praze popsaný v analytické části. Nastiňuje hlavní trendy, které budou v pětiletém výhledu (do r. 2023) v České republice pravděpodobně nejvíc proměňovat a utvářet tuto agendu.

Výzvy pro utváření ekosystému participace v Praze slouží jako pomyslný most z reality do světa vizí a jejich následné realizace. V poslední kapitole naleznete návrh, jakou podobu by využívání participativních přístupů mohlo v pětiletém výhledu ideálně mít, a to jak na úrovni MČ, tak celého města. Kapitola také nastiňuje, jakou roli by v tom mohli hrát koordinátorky a koordinátoři participace se svými týmy a jakou kompetenční výbavu k tomu potřebují.

Hlavní poznatky zpráva představuje ve Shrnutí. Všechny tři analytické kapitoly obsahují také podrobnější dílčí shrnutí. Základní metodologické informace o sběru a analýze dat obsahuje kapitola Metody a data v úvodu analytické zprávy. Metodologické poznámky, specifické pro jednotlivé kapitoly, jsme zařadili do úvodu každé z nich.

5 kroků k efektivní participaci

K jakým závěrům jsme došli? Více se dozvíte ve studii zde.